POSTŘEHY B.SLÁDEČKA ZE ZÁJEZDU DO RAKOUSKA

Já včelař se dne 26.6.2015 za doprovodu své ne-včelařské ženy zúčastnil včelařského poznávacího zájezdu do rakouských oplozovacích stanic u Mariazell. Vše se odehrálo pod taktovkou Richarda Milerského a jeho manželky, velmi fundovaných včelařů to ze Starých Purkartic za což jim děkuji a Vám uskuteční-li se tento zájezd i příští rok doporučuji. A být Vámi přeskočím na stranu 4….
Rakouská Carnica Asociace
Austria Carnica Association (ACA) je rakouské sdružení pro podporu a kultivaci včel. Sdružení je neziskové, jeho činnost je nezisková a dozvěděli jsme se, že má za cíl podporu a chovu včel, podporu členů, výměnu praktických i teoretických zkušeností, přenos zkušeností, zkušební a výzkumné činnosti atd.
Důraz je kladen čistý chov včely Apis mellifera Carnica a hlavní cíle jsou :
• Snížení bodavosti
• Zvýšení / zlepšení produkce medu /
• Varroa tolerance
• Snížení rojivosti
• Zvýšení produktivity a snížení nákladů obecně
Pro mě jako slezského včelaře byl nejzajímavější a nejpřínosnější způsob šlechtění čistých chovných královen s prokazatelným původem a výkonem záznamů. Tyto jsou šlechtěny na vybraných vysokohorských stanicích, které jsou chráněny zákonem. Jde o horská úzká údolí v Divokých Alpách a která mají rádius cca 7 km a mají přirozenou ochranu tvořenou bariérou hor vysokých cca 3 000m.
Zajímavostí je také projekt AGT - ACA - Chorvatsko, kde jsou na ostrovech Mali a Veli Drvenik (tedy velmi izolovaně) královny šlechtěny se zaměřením na varroa toleranci ..
V Rakousku se vyskytují dva druhy včel (poddruhy):
• Carnica Apis mellifera Carnica POLLMANN, 1879
• Apis mellifera mellifera mellifera nebo Linnaeus, 1758


Apis Carnica

Domov této včely byl a je na jih od Alp - Karpat - obloukem východním Tyrolskem a Istrií přes Balkán, jižní a východní Rakousko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko a do Sedmihradska (Rumunsko).
Dnes můžete najít carnicu po celém světě. Od Rakouska a Německa do Chile, Nového Zélandu nebo v USA, kde byly exportovány.

Vlastnosti
Již před rokem 1900 začali v Rakousku šlechtit Apis Carnica podle produkce medu a mírnosti včelstva, poté pak od roku 1948 Spolkové včelařství pokračovalo s vědecky založenou plemenářskou prací. V posledních letech, chovná asociace intenzivně pracuje na výběru pro zlepšení i na toleranci na Varroa.
Vyšlechtěná Apis Carnica v Rakousku dnes je silná, klidná, málo rojivá a stále více tolerantní k Varroa destructor.
Apis mellifera

Včela tmavá chovaná hlavně ve Francii Švýcarsku, Dánsku, Norsku Švédsku. Zejména díky dobrému přizpůsobení k drsnému podnebí. Tato včela je jedním z nejvíce ohrožených plemen.
V Rakousku je upřednostňován chov Apis Carnica.

CHOVNÝ PROGRAM

Cílem chovného programu ACA je zlepšit toleranci na Varroa a odolnost vůči nemocem obecně, zvýšení produkce medu, snížením bodavosti a rojivosti včel.
Zdůraznili, že chovný program zahrnuje téměř 2000 včelstev. Kdy funguje úzká spolupráce chovatelů a auditorů. Ptali jsme se i na spolupráci s našim ústavem. Odpověď je nepublikovatelná.
Kritéria výběru matek:
• Produkce medu (jak všude ve světě snad jen mimo Kuby, ještě necivilizovaných kmenů a častí Ruska, kde neví, že umřel Lenin je ekonomika na prvním a znova na prvním místě - "Zlato jsou peníze" = med jsou peníze = produkce medu je tedy nejdůležitějším kritériem výběru)
• Varroa tolerance (jak nám bylo řečeno učí se od přírody, kde s roztočem divoká včela problém nemá, a kombinují tyto poznatky s dalšími opatřeními)
• Mírnost včel – včely, které nám předváděli při otevření úlu zůstávaly na plástech ačkoliv někteří z nás metr stáli před česny! Posuzuje se podle bodové stupnice 4 body = velmi klidné; žádná ochrana a žádný kouř, 3 body = klidné; žádná ochrana, a jen trochu kouře, 2 body = agresivní; hodně kouře a ochrana (závoj, rukavice), 1 bod = velmi agresivní / včely létají z pláství nebo ven z úlu, hodně kouře, ochrana obličeje, rukavice; žihadla i ve velké vzdálenosti od včelína. (U mě by bohužel 4 body nedostal žádný úl a 3 tak polovina……)
• Tendence rojení
• Síla včelstva pro přezimování
• Rasové charakteristiky a ještě mnoho dalších faktorů, kterými bych jen unavoval
Co je nejvíce zajímavé (alespoň pro mě), je samotné oplodnění. Žádná inseminace! Tuto metodu v ACA považují za nepřirozenou. A já od svých x-nácti let po zhlédnutí filmu z PLR – Sexmise - také. K oplodnění vybraných matek a vybraných trubců dochází právě v údolích vysokých Alpských masivů. V izolovaných lokalitách. Jedna oplodňovací stanice je výšce cca 2200 m!!! U nás má nejvyšší hora Sněžka 1603 m a Praděd 1492m, tak si umíte představit jak to je vysoko. 26.6.2015 byly na okolních horách ještě zbytky sněhu (včetně několika sněžných mužů)!

Už píšu dlouho a je to znát tak jen ve zkratce pár postřehů:
• Používají i trubčí mezistěny.
• Rakouský včelař si pod přísným dohledem může dovést na oplodňovací stanici za poplatek svou matku na oplodnění.
• ACA v programu „Včelař na zkoušku“ (přesný název nevím) si občan pronajme za nějaký bakšiš kompletní včelstvo s vybavením na jeden rok a každý se pak může rozhodnout, jestli si ho poté odkoupí. Každý si to může dopředu osahat ať ví co včelaření obnáší, což se mi jeví jako perfektní!
• při diagnostikování moru včelího plodu samozřejmě nepálí úly, ale veterinář určí způsob léčení včel……..
• jestli si dobře pamatuji tak včelařů tam mají v přepočtu na obyvatele cca 3x méně
• med tam stojí minimálně (opakuji, že bylo mi bylo řečeno minimálně) 10 éček ale nutno dodat, že polévka nás stála 3,5 a hlavní jídlo 14 éček
• vyšlechtěnou matku si tam můžete, po předchozím nahlášení, koupit za 37,50 Euro, matka z ostrova je dražší
• teď už vím že trubci mají vlastnosti po babičce

A ještě závěrem: když nás k oplodňovací stanici vedl 84-letý včelař a přitom nám přednášel, jak se šlechtí matky a včelaří se v Rakousku, uviděli jsme z dálky staré černé dřevěné úly. Hned jsem znejistěl se mi vybavili všechny naše problémy s morem včelího plodu……O to větší bylo moje překvapení, že při bližším ohledání šlo vidět, že staré dřevo úlů je jakoby opálené. Na můj dotaz je-li tomu tak mi odpověděl, že úly opravu opalují a poté ještě namáčení do louhu. Pak otevřel úl a já jen valil oči jak nám ukazoval zamedované a oplodněné rámky. Na rámcích u něj drtivě převažuje dílo velmi mladé a z větší části i panenské. Tedy pravý opak stavu, který lze spatřit ve většině úlů u nás. Žádná obnova u nás doporučované asi 1/3 díla plodiště. U něj to je obnova celého plodiště! Když jsem se ho ještě zeptal proč má všude nové dílo otázku nějak nechápal… Nakonec odpověděl: „Já přeci chci mít zdravé silné včely, dobrý med a ten prodat za dobrou cenu.“
Můj táta by jen dodal – do kamene vytesat.
zdroj: výklad Prof. Dr. Pechhacker, jeho kolegů a https://www.aca.at/ (ten je bohužel jen německy)
slohovou práci po 30 letech napsal: Broněk Sládeček
PS: Nejde o žádnou odbornou práci, jen postřehy jak včelaří u sousedů a nějaké mé úvahy a nežijete v Islámském státu tak mě nekamenujte za chyby a nepřesnosti…